Tak jsme se zúčastnili na dlouho dobu asi poslední svatby v našem okolí. Měsíc dopředu jsem se pokusila od nevěsty zjistit, jak to budou mít laděné, abych si stihla sehnat něco na sebe. Její odpověď byla oranžová. Což ně vyděsilo, jelikož oranžová není zrovna barva, kterou by oplýval můj šatník.

Po dlouhém hledání na Ebayi, po opakovaných pokusech sehnat něco v obchodě, jsem to večer před svatbou vzdala, protože jsem opravdu nesehnala nic, co by odpovídalo mé představě. Pouze jeden jediný top z H&M by připadal v úvahu. Jenže investovat 600,- do cca 40 cm polyesterové látky mi prostě přišlo šílené. 

Tak jsem se večer před svatbou s neúspěchem vrátila domů s tím, že snad vymyslím něco vhodného z toho, co mám ve škříni. Nakonec jsem prolezla i tu spoustu věcí, které už nenosím a narazila jsem na dvoje šaty. Jedny krémové s jemným černým potiskem, ušité z hedvábí a druhé červeno-oranžové. Bohužel mi ani jedny neseděly, tak bylo potřeba je upravit. Do jedné v noci jsem seděla u stroje, ale nakonec se mi podařilo upravit oboje. Jelikož jsem se nemohla rozhodnou, které z nich, vzala jsem si sebou oboje. A jaké to nakonec vyhrály? Mrkněte na fotky. Ty druhé nafotíme možná příště.

 
I když jsem chtěla svatbu ve stylu 30.let, nechtěla jsem za každou cenu nutit hosty, aby přišli dobově oblečeni. Přeci jen, né každý si na to potrpí a nebude si kvůli tomu pořizovat něco, co už možná nikdy nepoužije. Nezávisle na tom, bychom ale všichni měli vědět, co je vhodné si na svatbu obléci a co ne.

Před výběrem oblečení se vyplatí zjistit, kde se svatba koná, případně jestli nemá stanovený dress code a dle toho zvolit ten správný outfit. Slečny a paní by neměly být oblečeny příliš vyzývavě a pánové příliš neformálně, vše v závislosti na stylu a místě svatby.

Prvním a nejdůležitějším pravidlem je umírněnost. Pozornost patří tento den hlavně nevěstě a ženichovi, a nikomu jinému, proto raději nechte veškeré módní výstřelky doma ve skříni. Důležité je také dbát na výběr barvy. Pokud není požadováno jinak, není větší faux pas, než když některá z dam dorazí v barvě šatů nevěsty. Proto se dámy vyhněte nejen odstínům tradiční bílé, ale kterékoliv jiné netradiční barvy, kterou si nevěsta zvolí.

Pokud mají snoubenci svatbu laděnou do určitého odstínu, je slušností jejich požadavku vyhovět. Pokud se ale dostanete do situace, že vyhovět nemůžete, snažte se zvolit nejbližší možný odstín. Prioritně volte pastelové barvy, jelikož těmi nic nezkazíte. Rozhodně se vyvarujte sytým, jasným barvám a výrazným vzorům, které se k této události nehodí a na fotkách to nevypadá dobře. Pokud si libujete v černé, zvolte pro tento den spíš šedou, jdete přeci na radostnou událost a ne na pohřeb.

Pokud se svatba koná v parném létě, je přípustné odhodit silonky i kravaty, ale vždy přitom respektujeme prostředí. Stejně tak volíme i vhodnou obuv. Není nad zapíchnutý jehlový podpatek v trávě. Tenisky a džíny ale v každém případě nechte doma.

Já sama jsem chtěla, aby hosté dodrželi jistý dress code a až na malé výjimky se to podařilo. Nicméně to bylo mnohem lepší, než kdyby někdo dorazil v rudých šatech, či žlutém bavlněném tričku od Vietnamců (ano i to jsem zažila na jedné ze svateb). Tak snad vám tento malý návod pomůže s výběrem, abyste nenaštvali nevěstu ;-).  A pokud ani teď si nejte jistí, nechte si poradit od nevěsty, určitě vám ráda poradí :-)

Včera jsem vyrazila na "nákupy". Za cíl jsem měla kravatu a nějaké to basic tričko, jelikož doma žadné čistě bílé už nemám. U kravat jsem neuspěla. Takovou, kterou jsem scháněla neměli, ale to mě až tak nepřekvapilo. Řekněme, že jsem náročný zákazník.

Takže přišla na řadu část druhá, sehnat bílé tričko. Má představa byla, že bude mít V-éčkový výstřih, bude z viskózy, tak aby krásně splývalo, a nejlépe lehce prodloužené. A to byste neveřili, jaký je to nadlidský úkol. Prolezla jsem snad všechny obchody a úpřímně po hodině a půl courání, jsem odešla znechucená, až naštvaná. Čtyři a půl roku jsem pracovala v oděvní výrobě. Je to jeden z důvodů, proč si v obchodě jen tak něco nekoupím. Dnes kroutím hlavou nad tím, že jsem vůbec něco takového mohla studovat. Tenhle svět se naprosto zbláznil.

Všechny obchody byly přecpané hadrama, ano hadrama, ve většině případů špatně ušitých, z nekvalitních materiálů. A to takovým způsobem, že si člověk pořádně ani nevybere, jelikož je toho prostě spousta. Stojany nahuštěné, div že to z nich nepadalo, natož se tím vůbec probírat. Nehledě na to, že ve většině obchodů najdete stejně většinou to stejné...ať žijí trendy.

Ano, chápu, že někdo potřebuje nakupovat pěkné oblečení kvůli práci, ale takovéto oblečení většinou dotyčnému vydrží déle, než jednu sezónu, ale kupovat ho, protože je to trendy, je prostě špatně. Proč to vlastně kupujeme? Abychom se někomu zalíbili? Proč? Aby bylo vidět, že na to "máme"? Proč?! To přeci není podstatné. Nakonec skončíme s narvanou skříní a většinu z toho stejně nenosíme. 

Nejvtipnější z celého toho "nakupování" byla informace v H&M, že když přinesete tašku starého oblečení, dostanete slevu, či kupón na slevu 60Kč. Přišlo mi to jako hloupý vtip, vždyť je to jen marketingový tah, jak zvýšit prodejnost. Místo toho by se oděvní řetězce měli soustředit na zkvalitnění své výroby. Pokud nevíte, tak 18.-24.4. je tzv. Fashion Revolution Week, je to organizace snažící se změnit módní svět...

Já jsem začala nakupovat převážně v second handu. Kupuji, co se mi líbí a hlavně, co mi sedí, nezávisle na trendech. Už jen představa, že bych měla dát za nějakou sukni, či šaty, tisícovku, to si radši půjdu koupit "tunu" malin nebo jahod. Tenhle svět je neskutečně povrchní a zapomíná na to, co je důležité. Takže pokud máte alespoň trošku toho estetického citu, není potřeba běžet hned do obchodu a koupit, každý trend, který se objeví, kolikrát stačí prostě jen zahrabat ve skříni...

 

 btw. sako i kalhoty jsou ze sekáče ...

 

Jsou doma a jsou naprosto dokonalé. Nádherné korálkové zdobení na saténovém podkladu. Inspirace z dvacátých a třicátých let. Tyhle krásné botky z kolekce Jenny Packham, které se mi podřilo ulovit na Ebayi, je prostě potřeba ukázat světu. Tím má závislost na botách pokračuje a má sbírka se dále rozrůstá...

They have finally arrived and they are absolutelyy stuning. With beautiful beading on satin base fabric, inspired by 20s and 30s. These beauties from Jenny Packham collection I bought on Ebay and I just have to share with you. These are one of the reasons I am such a big shoe addict and my collection is getting bigger ...

Milujete svetry? Já se jich v poslední době nemůžu nabažit, obzvlástě těch oversized, do kterých se můžete krásně zachumlat, když je venku zima, nebo když vám není uplně nejlépe. 
Původně jsem tedy chtěla jít fotit zasněženou přírodu, tak jsem muže vyhnala z tepla domova. Doufala jsem, že přeci jen na kopcích bude trošičku lepší počasí, jenže to nevyšlo. Takže místo focení zaněžené krajiny jsme nafotili tenhle outfit.

Teplých svetrů není nikdy dost, obzvlášť v zimě, a tenhle je zrovna jeden z těch, co mi zůstane ve skříni ještě pár let. 

Do you love sweaters? Lately I absolutely adore them, mostly the oversized. This grey one is my last buy and I just love it. This is the kind, which will stay in my wardrobe for years...chunky, warm, goes with everything. And I can finally wear it, because the winter is here ... 

V sobotu jsme s mužem vyrazili na krátkou procházku a na kávičku. Tak jsem měla alespoň příležitost vytáhnout jeden z mých posledních úlovků a to tenhle úžasný kabát. Jelikož poslední dobou dávám přednost spíš ležernímu oblečení, byla to po dlouhé době příjemná změna, vzít na sebe něco zajímavějšího. K tomu jsem přidala světle modré zvonové kalhoty a kabelku z F&F a šedou šálu, kterou jsem dostala od muže k Vánocům.

Po krátké procházce jsem se šli zahřát do nové kavárny a restarace Monopol v Teplicích. Neodolala jsem a objednala si mé oblíbené latté, pro tentokrát s příchutí vanilky...nicméně zatím pokaždé se mi potvrdilo, že originál je nejlepší. 

Tak jsem zase trošku experimentovala. Jelikož do práce v takovém outfitu chodit nemůžu, tak si to nechávam na volné chvilky po práci. Tentokrát jsem zvolila vestičku a krásnou plisovanou sukni v malinové barvě, kterou naprosto zbožnuji, ale přeci jen to není kousek na každý den. Pod vestu jsem ještě oblékla tílko, aby mi nebylo vidět až do krku. Jako botky jsem si vytáhla kotníkové kozačky F&F, i když jsem chvilku zvažovala spíš vysoké. A abych uplně neumrzla přehodila jsem přes sebe vintage parku.

S tímto outfitem jsem se přihlásila do soutěže, tak pokud se vám líbí, tak mě prosím podpořte na tomto odkaze.

As I cannot wear this kind of outfits to work, I enjoy it in my free time. This time I combined black waist coat with floaty pleated skirt in rapsberry color. Under the coat I wore tank top to cover little bit. For shoes I was deciding between ankle and knee boots, but ankle boots were winners this time. And as it is already quite cold out side I covered myself with vintage parka.

I have submitted this picture to a competition, so if you like it please support me on this link HERE.

Proslavily se v 60. letech a to nejen u žen, ale i u můžů a byly oblíbeným oděvem hippies. A nyní, slaví svůj comeback. Takže je nejvyšší čas vyměnit alespoň jedny z těch úzkých právě za zvonové. A jak na ně?

1/ v kombinaci s bílou košilí či topem

2/ s volným svetrem

3/ koženou bundičkou

4/ přiléhavým tričkem (jednobarevným ši pruhovaným) a kabátem

The bell bottoms are back. After many seasons of skiny pants, we welcome back the savior of all the girls and women that don´t fit into model box. And so it seems that after few seasons of unsuccesfull comebacks, this time they can finally succeed. 

They got famous in the 60s and were popular not only by women, but men too and then basics for hippies. So now it is time to switch at least one pair of skinies for the belly bottoms. And how to wear them?

1/ in combination with white shirt or top

2/ with loose or oversized sweater

3/ leather biker jacket

4/ fitted T-shirt and coat